O farmě Bláto

Farma Bláto je vyhlášená výrobou tvrdých a polotvrdých zrající sýrů s Alpskou kulturou, z kvalitního mléka z pastvy podle několik set let starých receptur. Sýraři se o ně po několik měsíců starají ve zracích místnostech v útrobách kamenného statku. Než se dostane sýr na Váš stůl, projde až stokrát jejich rukou. Každodenní péče se nakonec odráží v neskutečný gurmánský zážitek. Farmu vede rodina Pavla Šicha – výtvarníka, který zde nechává otisk v každé citlivě zrekonstruované budově a obnovuje tak duch prvorepublikového statku.

Farma Bláto

O vzniku farmy říká sám Pavel Šich toto

„Vize rodinné Farmy Bláto se začala formovat již v roce 1998, kdy jsme jako mladí nadšenci, já ještě jako student Akademie výtvarných umění a má žena Kačka jako absolventka zemědělské školy, podnikli cestu z města Prahy do malé vísky Žíšov na Kutnohorsku. Městské tempo a všudypřítomný hon za domnělým úspěchem, zakončený kulturním zážitkem v nákupním košíku v supermarketu, se stal pro nás zcela nestravitelný. S mladickým nadšením jsme se vrhli do rekonstrukce zchátralého mlýna a rybníka. Zcela jsme propadli rytmu přírody a životu na venkově. Od roku 2012 jsme rozšířili naši zemědělskou činnost do nedaleké obce Bláto, kde jsme začali rekonstruovat bývalý areál zpustošeného statku. Hospodaření na statku jsme zaměřili na pastvinářské zemědělství s mléčnou produkcí. Chováme krávy Brown Swiss a Jersey. Na farmě také chováme stádo koz Anglonubijských, Hnědých i kříženek. Můžete u nás potkat i oslíka, všemožnou drůbež a daňky.

Našim zvířatům se věnujeme s lázeňskou péčí a oni nám za to oplácejí výborným kvalitním mlékem z pastvy. Takové mléko je zdraví prospěšné, obsahuje zvýšený podíl vitamínů a omega 3 mastných kyselin. Naše krávy jsou pasené jen na jetelotravním a lučním porostu. V kravínu jsou krmeny pouze senem, jádrem a luskovino-obilnou směsí z našich polí. Není pro nás důležitá kvantita, ale kvalita mléka a zdraví našich zvířat.“

Farma Bláto

Krávy

Abychom dokázali vyrobit kvalitní mléčné produkty, je kromě zajištění pohody zvířat a přirozené stravy dobytka, důležité vybrat vhodné mléčné plemeno a dojnice nesoucí genetický typ kappa kaseinu s alelou B. Vsadili jsme tedy na dva čistokrevné chovy skotu. Hlavní nosnou produkci jsme zaměřili na plemeno Brown Swiss (Švýcarský hnědý skot). Toto plemeno je jedním z nejstarších kulturních plemen skotu, se středním až větším tělesným rámcem. Přibližná hmotnost dospělých krav je 550 – 650 kg a kohoutková výška 135 – 140 cm. Je to plemeno, které dobře zpracovává objemná krmiva z pastvy. Předností tohoto plemene je především nenáročnost, dobrý zdravotní stav zvířat, pevná konstituce spolu s velmi dobrými končetinami a dlouhověkost, i více jak 12 laktací. Dalším čistokrevným plemenem našeho chovu je Jerseyský skot. Patří k nejstarším dojným plemenům na světě, je známé ze zpráv po šest století. V Anglii bylo známé před rokem 1771 a těšilo se oblibě pro svou mléčnou produkci vhodnou pro výrobu másla. Skot z ostrova Jersey byl běžně označován jako Alderney, později pak jen jako Jersey. Jde o fyzicky nejmenší dojné plemeno na světě, po staletí se jeho mléko využívá k výrobě sýrů díky nejvyššímu obsahu tuku a bílkovin ze všech dojných plemen.

Ryby

Našeho žíšovského kapra prodáváme pravidelně jednou ročně o Vánocích na Farmě Bláto a je to vyhlášená delikatesa. Chovu ryb se věnujeme nejdéle. První krůčky v rybníkářství jsme podnikli v roce 1998. Od té doby jsme ušli dlouhou cestu s rekonstrukcí a výstavbou rybího hospodářství se současnou roční produkcí 7 t ryb. Ryby chováme NE intenzivně, se zaměřením na přirozenou stravu. Rybník nepřesazujeme, nasazujeme jen takové množství ryb, aby se zachoval potřebný výživový koloběh rybníka. Každý den kontrolujeme zooplankton a podle něj řídíme dokrmování. V případě že je plankton na ústupu, zvýšíme krmnou dávku ječmene, nebo pšenice. Zájem ryb potom směřuje na lehce přístupnou potravu a zooplankton se má šanci rozmnožit. V případě že je planktonu dostatek, nepřikrmujeme. Tím jsme docílili maximální zachování přirozené stravy ryb, jejich maso je pevné, s minimálním obsahem tuku a podkožního tuku a to i Kaprů. Ryby vyrůstají v průtočném odbahněném rybníce a jejich maso voní čerstvostí. Chováme zejména kaprovité ryby, jako je Kapr a Amur. Chováme také Candáty, Štiky, Líny, Okouny a Úhoře.

Farma Bláto

Kozy

S chovem koz jsme začali v roce 2012. Nejprve jsme chovali míšenky, postupem času zaměřujeme chov na podílové Anglonubijské kozy. Je to zajímavé a vysoce efektivní plemeno, které bylo vyšlechtěno na Britských ostrovech křížením indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny. Plemeno je velkého tělesného rámce s pevnou konstitucí, na vysokých nohách, s typickou klabonosou hlavou a širokýma svislýma ušima. Plemeno se vyznačuje vysokou plodností, výbornou mléčnou užitkovostí a kvalitou mléka. Kozy se na farmě dobře etablovaly a staly se kromě mléčné produkce, všudypřítomnými zvídavými společníky, se kterými se opravdu nenudíme.

Farma Bláto

Drůbež a ostatní

Slepice, kachny, husy, pávi, králíci. Za zmínku stojí chov slepic, které žijí na volno a každý den nás obdaří více jak dvěma desítkami vajec, které nám pohodlně pokryjí vlastní spotřebu a zbude i pro přátele a věrné zákazníky.

Historie statku na Blátě

Počátky statku sahají do 19. a začátek 20. století, kdy statek vlastnila kolínská židovská rodina Mandelíků, která vděčila za svůj hospodářský vzestup především podnikatelským aktivitám v cukrovarnictví. Mandelíkovi měli své rodinné sídlo na starém zámku v nedaleké Ratboři, kde si později nechali vybudovat nový zámek od zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry.

Statek Bláto byl ve 20. letech minulého století největším velkostatkem v okolí, vlastnil ho jeden z bratrů Ervín Mandelík a obhospodařoval přes 500 ha půdy. Uvědomíme-li si tehdejší míru mechanizace, je neuvěřitelné, jak to tehdejší správci dokázali. Po okupaci nacisty byla v roce 1939 na velkostatek a ostatní majetek rodiny Mandelíků uvalena nucená správa jako na všechen židovský majetek.

Éra socialistického zemědělství, která po válce následovala, pokračovala v duchu růstu a na Blátě byl vybudován velkokapacitní kravín. Na konci 80. let pak i jeden z největších velkokapacitních vepřínů s deseti halami, což s sebou neslo i obrovskou ekologickou zátěž.

Vznik Farmy Bláto
V roce 2012 statek převzala rodina Pavla Šicha, která se už od roku 1998 věnovala opravě mlýnu a chovu kaprů na Panském rybníce v Žíšově. Statek byl v té době naprosto zdevastován, ale protože Pavel Šich je zároveň malíř a výtvarník, rozhodl se obnovit zašlou slávu prvorepublikového statku a postupnými kroky citlivě rekonstruuje původní budovy v historickém stylu.

Mendelíkovi